Kombinace zatěžovacích stavů
Kombinace zatěžovacích stavů jsou stavy zatížení konstrukce vzniklé sečtením několika zatěžovacích stavů vynásobených součiniteli kombinace. Kombinace slouží k modelování situací, kdy na konstrukci působí více typů zatížení najednou (např. vlastní tíha + sníh + vítr + užitné zatížení). V programu se vytvářejí odděleně kombinace pro mezní stavy únosnosti a použitelnosti (dále dělené pro výpočet podle 1. a 2. řádu) a pro výpočet lineární stability. Pro všechny tyto kombinace platí stejné zásady, jsou jen datově odděleny.
Každá kombinace je určena číslem a názvem. Její charakter je dán kódem kombinace. Při zadávání je třeba určit, které zatěžovací stavy se v kombinaci vyskytují, zda stálá zatížení působí příznivě či nepříznivě a u proměnných zatěžovacích stavů též vybrat, zda mají být uvažovány jako hlavní proměnné zatížení.
Mezní stav únosnosti
Pro mezní stavy únosnosti lze sestavit následující druhy kombinací:
Základní |
|
Alternativní |
|
Mimořádná |
|
Mezní stav použitelnosti
Pro mezní stavy použitelnosti lze sestavit následující druhy kombinací:
Charakteristická |
|
Častá |
|
Kvazistálá |
|
Konečný průhyb |
|
Lineární stabilita
U kombinací pro posouzení lineární stability konstrukce se u zatěžovacích stavů nepoužívají dílčí součinitele zatížení γf. U proměnných zatěžovacích stavů lze vybrat, zda mají být redukovány součinitelem či ψ0 nikoliv.